Září 2011

Krmte zvířata v Zimě

6. září 2011 v 8:25 | ANy |  Zvířata
JAK POMOCI ZVÍŘATŮM V ZIMĚ ?


Zima je pro všechny živé tvory nejtěžším obdobím v roce. Nízké teploty vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem, zasněžený terén znamená horší prostupnost a to vše spolu s dalšími problémy zimy vyvolává u zvířete zvýšenou potřebu energie, kterou musí získat z omezené potravní nabídky. Je proto víc než důležité živočichy v zimě přikrmovat.

Přikrmování ptáků

Značné množství našich ptáků se běžně živí živočišnou potravou. Pokud nemrzne, můžeme volit pro přikrmování potravu, která se podobá té jejich přirozené, např. hmyzožravé ptáky je možné přikrmovat hmyzem zakoupeným v rybářských nebo specializovaných prodejnách (firma Podstufka na webových str.). Celou zimu však z finančních i praktických důvodů hmyzem krmit nelze (zmrzl by). Ptáci, kteří v našich podmínkách přečkávají zimu, dokážou v zimě přijímat alternativní potravu. Jsou to zejména:
  • semena - především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků,
  • rozdrcené ovesné vločky,
  • krupice,
  • hrubá mouka zapražená na tuku,
  • rozdrcený jemně nastrouhaný tuk,
  • zadina - odpad vznikající při úpravě obilí (možno získat od zemědělských podniků většinou zdarma (vhodné pro zrnožravé ptactvo),
  • ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy),
  • tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou (vyvarujte se strouhanky z tukového pečiva, které se rychle kazí a žlukne). Směs pak za tepla plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají,
  • vedle tukových směsí lze zavěšovat, převážně pro sýkory, kousky syrového loje či sádla. Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu,
  • k rychlému nakrmení (např. na okenní římse, kam již ptáci chodí) jsou vhodné malé kousky libového masa,
  • ptáci velmi uvítají nezamrzlou vodu (jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání),
  • v obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
U předkládané potravy je však nutno dbát na stravitelnost (ne slupky od brambor nebo pomerančů) dále jsou nevhodné kořeněné, nadměrně solené zbytky nebo zbytky obsahující ocet nebo alkohol. Pozor na krmení suchými těstovinami, které v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých druhů, dále pozor na chleba, uzeniny, slané a kořeněné potraviny a kynuté výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Zásadně nedáváme ptákům krmiva zkažená, hnijící nebo napadená skladištními roztoči (ale naopak potraviny napadené hmyzím škůdcem jsou pro ptactvo atraktivní právě pro obsah hmyzu).

Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí.

Pro větší názornost uvádíme v tabulce přehled krmiv vhodných pro určité skupiny ptáků, u nichž krmení padá v úvahu:
druhy či skupiny ptákůkrmivo mrazuvzdorné a trvanlivéK rychlému zkrmení
vrubozobí (kromě rybožravých druhů) a lyskyzrniny, zadina, bobynezávadné starší pečivo, chléb, zbytky z kuchyně, vařené těstoviny
dravci navštěvující újedí---------------čerstvé maso, vnitřnosti, čerstvě uhynulí či zabití obratlovci
hrabaví (kromě tetřevovitých)zrniny, zadina, suché bobuleřepa, jablka, brukvovitá zelenina
jeřáb, dropzrniny, zejména kukuřice, žaludy, stěžejní význam pro dropa mají ozimé kultury (obilí, řepka)---------------
chřástalovitídrobnější zrninydrobné čerstvé masité odřezky, tvaroh
rackové---------------masité i tučné odřezky, rybí odřezky a vnitřnosti, pečivo, zbytky z kuchyně
datlovití ptáciolejnatá semena, ořechy, lůj tukové směsi---------------
skřivanovití pěvci, strnadizrní, zadina, ovesné vločkydrobty ze starého pečiva
sýkory, brhlíkolejnatá semena, ořechy, vločky, tukové směsisyrový zvířecí tuk
šoupálci, králíci, střízlíkmák, vločky, krupice (i sojová) prosycená tukemměkký žír, hmyz
drozdovití ptáci (kos)vločky, šrot, strouhaný lůj, sušené bobuleřepa, jablka, tvaroh, drobné odřezky z masa, bobule
pěvuška modrávločky, proso, zadina, sušené bezinkyrozkrojená jablka, tvaroh
ťuhýk šedý---------------drobní mrtví obratlovci (myši) upevnění na keře na stanoviště ptáků
pěnkavovití pěvci (souhrnně)slunečnice a další semena, zejména olejnatá (řepka, mák, konopí, aj. zadina, ovesné vločky, ořechy, strouhaný lůj)rozkrojená jablka, drobty ze staršího pečiva, bobule
dlask, hýl obecnýtéž sušené ovoce, semena tykví a melounů, nažky lesních stromů (jasan, javor, habr)rozkrojená jablka
stehlík, konopka, čížek, aj.kytice sušených zralých bodláků, čekanky apod., byliny s olej. semeny, krájené ořechy---------------
krkavcovití pěvci, synantropní ptáci (holubi, hrdličky, kosy, vrabci)všechny druhy zrnin a tukových krmivnezávadné odpadky z kuchyně, odřezky masa, pečivo atd.

Kdy začít s krmením?

S krmením lze začít již začátkem listopadu. Krmivo je třeba rozdělovat pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat je možno až do konce března.

Přikrmování zvěře

Dnešní krajina v zimních měsících neposkytuje zvěři dostatek potravních možností a v tomto období zvěř často kvalitativně, ale mnohdy i kvantitativně hladoví. Má-li zvěř v našich klimatických podmínkách zdárně přežít zimní období, potřebuje si na podzim vytvořit dostatečné zásoby tuku. K tomu má ale omezené možnosti, a proto je nutné ji během podzimního a zimního období přikrmovat. Přitom je třeba zohlednit její nároky na kvalitu výživy a přizpůsobit jim výběr používaných krmiv.

O zvěř se starají především myslivci, takže rozhodnete-li se jim v tom pomoci, rozhodně se spojte s místním mysliveckým hospodářem a prokonzultujte váš záměr již v létě.

K přikrmování zvěře existuje celá řada možností, proto jmenujme jen některé. A to vždy za dodržování zásady, že krmivo musí být nezávadné (tedy neplesnivé apod.):

Seno, letnina - usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.) obsahují výživné látky a především odstraňují pocit hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy spárkaté zvěře.
Ohryzané větve - pro zajíce a králíky využijme např. větve ovocných stromů, které jsme odstraňovali při zimním průklestu.
Semena - žaludy, kaštany, bukvice obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky pro život zvěře. Semena je dobré podávat před začátkem zimního přikrmovacího období či na jeho začátku.
Dužnatá krmiva - jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem vitamínů a tekutin.
Suché neplesnivé pečivo a chléb - je možné nabídnout, ale mělo by být pouze doplňkem.

Video proti týrání zvířat

3. září 2011 v 20:15 | ANy |  Zvířata

Ten kdo se dodívá do konce je dobrej



Třídění s Vodafonem

3. září 2011 v 20:03 | ANy |  Prostředí
Kromě toho že je to reklama na zvyšení popularity vodafonu je to celkem dobrý



Boj Proti Týrání Zvířat

3. září 2011 v 19:53 | ANy |  Zvířata
Boj proti týrání zvířat
Část veřejnosti (převážně na Západě) postupně tlačí na politiky, aby garantovala zvířatům práva a tvrději postihovala špatné nakládání s nimi, či jejich týrání. Tyto snahy vedou k přitvrzování postihů za týrání zvířat a boj za jejich lepší právní ochranu. Veřejnost je zpravidla vyburcována k projevům nesouhlasu mediálně známými případy jako např. v Česku utýrání kočky v Morávce a nebo zneužívání zvířat v laboratořích pro kosmetické účely.
Setkání společnosti bojující za práva zvířat
Nenásilné akce
Aktivisté za práva zvířat se snaží veřejnost a politiky upozorňovat na týrání zvířat záběry utýraných zvířat, které často bývají naturalisticky velmi drastické a v některých případech jsou tyto záběry získány i nelegálním proniknutím do objektu. Mezi nenásilné akce se řadí nátlakové akce, bojkoty zboží vyráběné firmou využívající zvířata, petice či demonstracemi. Na světě se nachází celá řada organizací, které se snaží proti týrání bojovat jako např. česká Lovci bestiím či americká PETA působící po celém světě.
Násilné akce
Násilná vniknutí do objektu a vypouštění zvířat
Vyjma nenásilných akcí, které se soustřeďují převážně na upozorňování týrání zvířat se vyskytují i organizace, které využívají přímou akci proti laboratořím, chovným stanicím či místům, kde jsou zvířata týrána. Jejich členové nelegálně útočí na objekty, do kterých následně pronikají a "osvobozují" zvířata ze zajetí. V některých případech jsou odváženy do odpovídajícího místa pobytu , v jiných pak vypouštějí tyto osvobozená zvířata do volné přírody, což se stává často terčem odborné kritiky, jelikož vysoký výskyt zvířat (např. norků) může rozvrátit ekosystém či zvířata nejsou schopna ve volné přírodě přežít a tak dochází k úhynu jedinců hlady.
V extrémních případech skupina ničí vybavení objektu, či přímo samotný objekt. Velmi časté jsou případy žhářství. Tyto organizace se dopouštějí řady trestných činů, které obhajují etickými cíli

Krmte jeleny v zimě

3. září 2011 v 19:16 | ANy |  Zvířata
KRMENÍ LESNÍ ZVĚŘE V ZIMĚ

Když napadá sníh a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci krmí zvěř hlavně senem, ale důležité jsou i obiloviny, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo.
Také lidé mohou přispět a nosit zvěři například žaludy, kaštany a jablka. Pozor na brambory a chleba. Brambory po rozmrznutí hnijí a chleba vlhkem nabobtná a stává se z něj kaše. Toto krmení je dobré dávat dolů pod krmítko.
Každé krmítko musí být zastřešené a má korýtko. V českých lesích se používají krmítka vysoká, protože krmíme převážně zvěř srnčí a jeleny. Nízká krmítka jsou pro zajíce a bažanty, kteří se ale ve větším množství vyskytují hlavně na Moravě.

Zvěř se pase ráno a večer. Krmení doplňujeme dle potřeby během dne.

Důležitým doplňkem je sůl, která se dává buď do děr v pařezech nebo pod krmítko ve zvlášť k tomu upravených kostkách.


http://img.radio.cz/pictures/zvirata/srnkyx.jpg
http://jelenifarma-slavetin.czechian.net/jeleni/Jelen%203.jpg

Pomáhejte ptáčkům v zímě

3. září 2011 v 19:05 | ANy |  Zvířata
V ZIMĚ MRZNE A PTÁCI POTŘEBUJÍ POMOCT A ZACHRÁNIT JE MŮŽE JEN
ČLOVĚK, PROTO JE KRMTE JINAK ZAHYNOU !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

The image “http://www.csopvlasim.cz/stanice/rady/pic/zima.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

http://www.akva-exo.cz/obrazky/2591-res.jpg
http://shop.miga.cz/obrazek.php?soubor=P1/322-42011
KRMTE V ZIMĚ PTÁKY !!!!!!!!!!!!! MŮŽETE JIM DÁVAT LOJOVÉ KOULE,
SLUNEČNICIVÁ SEMENA, SUŠENÉ OVOCE, TYČINKY PRO PTÁKY ALE NE PEČIVO !

Vyhazujte odpadky do koše

3. září 2011 v 18:56 | ANy |  Prostředí

HÁZEJTE ODPADKY DO KOŠE !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nejdříve… bych chtěla vzkázat, že každý, kdo vyhodí v lese pet flašku, skleněnou láhev pohodí do kamení, roztrhá prázdnou krabičku od cigaret a rozhází její útržky v úseku padesáti metrů cesty, nechá bílé obaly od zmrzliny pod zeleným houštím, rozhází po cestě pět obalů od bonpar… je pro mě prostě HAJZL který si neváží přírody a tím pádem ani své budoucnosti.
Proroctví indiánského kmene Cree: "Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peněz nenažerete."

Ničíme přírodu

3. září 2011 v 18:36 | ANy |  Prostředí

PŘÍRODA JE NÁDHERNÁ A NIC JINÉHO HEZČÍ NENI TAK SE K NÍ

CHOVEJTE ŠETRNĚ


22. dubna se slaví po celém světě Den země. Ekologická sdružení se snaží v tento den upozornit veřejnost na problémy, které lidé způsobují životnímu prostředí. Česká republika se už po patnácté přidala k ostatním zemím, který tento ekologický svátek slaví. Jsou Češi ohleduplní k přírodě? Lesy pod Roštejnem Lesy pod Roštejnem Češi se pomalu učí, jak chránit životní prostředí. Máme ale stále oproti západní Evropě co dohánět. Tak například: dosud není v domácnostech běžné třídit odpad. Také nešetříme papírem, a hlavně vodou. Tvrdí Patrik Kubas z ekologického sdružení Tereza. "Česká veřejnost je vzdělanější a vzdělanější. Mezi rozvinutými západními zeměmi máme ještě nějaký skluz. Nicméně si myslím, že česká splečnost je všeobecně nakloněna k ochraně životního prostředí. Takže máme čím dál tím víc dobrovolníků, kteří bezplatně a nezištně pomohou právě v organizaci Dne země." Jak se to stalo, že Češi jsou ekologičtější, respektive mají blížeji k ochraně životního prostředí? Zdevastovaná část Šumavy Zdevastovaná část Šumavy "Myslím si, že česká krajina je nádherná. Byl jsem v mnoha zemích a musím říci, že česká krajina patří k nejkrásnějším. Lidé si to uvědomují." Česká republika se už po patnácté přidala k oslavě mezinárodního Dne Země, který se slaví 22. dubna. Akce, které mají lidem připomenout, že chránit přírodu je rozumné, probíhají o víkendu. Češi jsou prý více a více v oblasti ekologie vzdělanější, mají zájem naučit se účinně chránit životní prostředí, tvrdí Patrik Kubas z ekologického sdružení Tereza, podle něj to dokládá i zájem veřejnosti o Den země. Minulý rok například jednu akci v Prokopském údolí v Praze navštívilo 2000 lidí. A jak se vlastně slaví tento svátek. Lidé se mají v tento den například vyhnout jízdě autem, nebo třídit odpad, prostě udělat něco k ochraně životního prostředí. Povedlo se vám to? Jestli ne, není pozdě, změnit své chování můžete kdykoliv, tvrdí Patrik Kubas. Třídit odpad se Češi učí pomalu... Třídit odpad se Češi učí pomalu... "Proč není ekologie ve veřejnosti více známá známá je to, že existuje řada přesdidků. Jako například to, že ekologové jsou ti, co se přivazují ke kolejím, stále manifestují, nebo dokonce, že jsou to teroristé. To jsou pochopitelně hloupost. Myslím si, že ale i sposta lidí ví, že ekologie je dobrá věc a přírodu chránit je potřeba. Spíš jdem o to, že sami nemají sílu, motivaci pro to něco udělat. Právě ten Den země 22. dubna je pevné datum, kdy každý si může říct, že v rámci toho svátku půjdu a vyčistím třeba potok, ale i daleko menší věc, třeba, že nepojedu do práce autem aale hromadnou dopravou. Každý člověk si může říci, že pro tu přírodu něco udělá."

NEJVÍC PŘÍRODĚ ŠKODÍ ČLOVĚK !!!!!!!!!!!


NENIČME PŘÍRODU ,
DÁVÁ NÁM VZDUCH A ČISTOTU.
KDO VYHAZUJE ODPADKY V PŘÍRODĚ ? ČLOVĚK
KDO RVE VĚTVE VYTRHÁVÁ ROSTLINY ? ČLOVĚK
KDO LEZE PO STROMECH A TIM SE STROMY NÍČÍ ? ČLOVĚK
KDO VYLÉVÁ DO VODY NEBEZPEČNÉ ODPADKY ? ČLOVĚK
KDO ZABÍJÍ ZVÍŘATA PRO ZÁBAVU ? ČLOVĚK

Cirkusy

3. září 2011 v 18:26 | ANy |  Zvířata
Cirkusová zvířata jsou zbavená všeho, co dělá život životem! Pro žádného návštěvníka cirkusu by pochopitelně nebylo nijak příjemné připustit si myšlenku, že ohromující a barevná podívaná v cirkusu zastírá fakt, že všechna zvířata v cirkusu jsou nedobrovolní zajatci, kteří v zájmu vlastního přežití pouze mechanicky opakují naučený výstup.
Každý tvor je zrozen jako svobodná bytost. Stejně jako lidem, ani zvířatům nestačí ke spokojenosti pouhý dostatek potravy. Všechny živé organismy se po tisíce a milióny let přizpůsobovaly svému životnímu prostředí, a proto jejich násilné věznění nemůže být nic jiného než celoživotní stres a utrpení. Zvířata v cirkusech jsou navíc nucena k nepřirozeným výkonům, často velmi brutálními metodami. Majitelé cirkusů se zvířaty a cvičitelé pochopitelně popírají užívání jakýchkoliv surových metod.

Drezůra

Vábením a lákáním na potravu nelze přimět například medvěda k tomu, aby jezdil na motorce. Nejde-li to po dobrém, předcházejí podobným, zdánlivě obdivuhodným nebo zábavným kouskům celé měsíce drezůry.
Drezůra je nucení zvířete k nepřirozeným úkonům, které mnohdy překračují jeho síly a schopnosti. Vyjímkou při ní není používání takových pomůcek, jako jsou vidle, biče, bodce, elektrické obušky, plameny pochodní, obojky s hřeby do vnitř; nebo praktik jako bití a trápení hladem nebo žízní. Cvičitelé neváhají použít jakoukoliv metodu, jenom aby se dostavil výsledek... Časté je i ovládání zvířat pomocí drog a sedativ. Zvířata jsou pak malátnější a snáze manipulovatelná. Kvůli snížení rizika pro krotitele jsou šelmám mnohdy vybíjeny zuby a stříhány drápy. Celé číslo, které je pak publiku předváděno znamená pro zvíře soubor vynucených, nepříjemných, a nepřirozených pohybů. To vede k degradaci zvířete, a ve spojení s drezůrou trpí zvířata neustále strachem.
Zde je několik příkladů "etické" drezůry:
Medvědi - oblíbené panáčkování a tancování se vynucuje přikládáním rozpálených destiček na chodidla medvědů!
Opice - často publikum tleská různě oblečeným opičkám, které musejí často dělat nesmyslné kousky. Potlesk a hluk je pro opice stresující.
Tygři - není třeba si představovat metody, kterými se tyto šelmy, které se bojí ohně donucují proskakovat skrze hořící kruh.
Sloni - dělají nebezpečné stojky, všichni známe kulaté podstavce, které se používají proto, protože strach z pádu nebo zranění brání se slonům hnout z místa. Téměř v každém cirkusu je možné vidět na tělech slonů dvě výrazné skvrny, kterými se označují citlivá místa sloního těla, do kterých se zabodávají "sloní háky" - brutální nástroj, kterým cvičitel ovládá slona. Sloní kůže je přitom velmi citlivá na jakýkoliv - i lehký dotyk!

Násilí a strach...

O nedobrovolnosti vykonávání požadovaných úkonů svědčí biče, náhubky, klece a řetězy. Drezér například zná, nebo má označená místa na tělech zvířat, kde jsou jejich zvláště citlivé zóny. Úderem, nebo bodnutím do těchto míst je zvíře nuceno a ovládáno. Krotitel neustále zvířeti demonstruje svoji fyzickou a psychickou převahu a způsobuje mu tak stres. Stresovaná adeprimovaná zvířata, která neznají více než klec a drezůru, trpí duševními poruchami. Zejména u slonů a medvědů můžeme pozorovat nejrůznější typy zoochóz - mentálních postižení zvířat. Ty se projevují buď naprostou apatií, přešlapováním, nebo kýváním hlavou, ale také náhlou agresivitou, která může být nebezpečná i pro diváky, zejména pro důvěřivé děti. To především proto, že pro snažší manipulaci jsou zvířata držena maximálně bez možnosti pohybu a navíc pod neustálým psychickým tlakem. Tím, že se pak zvíře ocitne v prostornější manéži, projeví se jeho touha po svobodném pohybu a může dojít (a již mnohokrát došlo, zejména u slonů a medvědů) k nezvládnutelnému výbuchu agresivity zvířete. Rovněž hlasitá hudba, ostrá světla, pachy a potlesk publika zvyšuje u plachých zvířat pocity úzkosti a ohrožení.

Řetězy a klec...

Většinu života tráví zvířata v těsných klecích, čímž jsou omezeny jejich instiktivní potřeby, jako běhání, šplhání, hrabání, lov a podobně. Například tygr, oblíbená cirkusová šelma, má v přírodě své teritorium okolo 70km2 a během svého života přejde vzdálenost 2.000 km. V cirkuse má k dispozici klec o velikosti osmi až deseti metrů čtverečních, přičemž někdy se v takové kleci tísní zvířat i více. Slon, žijící v přírodě, ujde denně vzdálenost dvou mil, zatímco v cirkuse tráví většinu svého života připoután na řetězech, kolébající se ze strany na stranu. Většina zvířat je úmístěna v naprosto nevyhovujících prostorách, zvířata jsou vystavena hluku, průvanu, vlhku, slunci, nebo naopak přímému mrazu bez možnosti vyhledat přirozený úkryt. Jedinými okamžiky pro opuštění klece jsou chvíle drezůzy, nebo vystoupení v manéži.
K nejhoším chvílím jednotvárného života cirkusového zvířete patří transporty. Cirkus objede během jedné sezóny desítky měst; delší vzdálenosti absolvují zvířata v transportních vagónech. Bez ohledu na jejich únavu, zdravotní stav nebo na počasí jsou převážena stovky kilometrů natěsnána v klecích a maringotkách. Zvířata spotřebují velké množství vody a potravy, což je problém zejména u cirkusů s velkým počtem zvířat. Napájení a krmení stojí mnoho peněz i času, proto jsou zvířata během transportu napájena jen zřídka, což pro ně opět znamená vystupňování celkového vyčerpání a strádání.
Původ exotických zvířat držených v cirkuse bývá často nejasný. Bývají pořizována i na černém trhu a během života se tak opakovaně stávají předmětem nezákonného obchodu. Zvířata stará, nepoddajná, přebytečná,nebo jinak nepoužitelná končí v lepším případě v zoologických zahradách, v horším v laboratořích, kde se stávají obětmi pokusů.
Po rozpadu státního podniku Československé cirkusy a varieté (cirkusy Praga, Evropa a Humberto) zastavilo Ministerstvo kultury jakékoliv dotace pro tento druh zábavy. Rozpadem podniku pak vzniklo několik desítek cirkusů a samostatných varietních aktivit. Mezi nimi vládne v současné době velká rivalita a boj o diváka zabíhá mnohdy až do nezákonných praktik. I přesto je cirkusáctví stále více považováno za podřadný druh zábavy.

Pro zvířata cirkus zábavný není!

Lidé navštěvují cirkusy většinou kvůli dětem. To, co však děti vidí jsou zotročená a poníženázvířata. Představení pak v dětech nutně vyvolává pocit nadřazenosti a panovačnosti nad přírodou. Nevychovávejme svoje děti k násilí a povýšenosti. Návštěva loutkového divadla nebo hudebního vystoupení obohatí děti mnohem více. Existuje i celá řada dalších kulturních aktivit, včetně cirkusů bez zvířat, kde je program postaven na odvaze a dovednostech akrobatů, žonglérů, kouzelníků a klaunů.

Závěr

Nepodporujte svými penězi cirkusy se zvířaty, nepomáhejte k obohacování lidem, kteří staví svou živnost ma zneužívání zvířat. Žádejte osvobození zvířat z cirkusů a varieté a volejte k odpovědnosti splečnost, která zvířata o svobodu připravila, aby jim ji buď znovu navrátila a nebo zvířatům zajistila klidné dožití, nejsou-li návratu do volné přírody schopna.


JÁ SEM V CIRKUSU JEŠTĚ V ŽIVOTĚ NEBYLA A ANI NECHCI ! TY CHUDÁCI ZVÍŘATA VÁM JSOU PRO SRANDU ALE ONI SE CÍTÍ STRAŠNĚ ! TOHLE PRO NĚ NEJÍ !
NEVIM JAK SE VÁM MŮŽE V CIRKUSECH LÍBIT DÍVAT SE NA TY CHUDÁKY SLONY, MEDVĚDY.......

NEDÁVEJTE PENÍZE NA CIRKUSY TY ZVÍŘATA TAM AKORÁT TÝRAJÍ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


Testování na zvířatech NIKDY!!!

3. září 2011 v 18:18 | ANy |  Zvířata
Testování na zvířatech je v očích mnoha firem jediný opravdu účinný, nebo levně dostupný, způsob, jak prokázat reakce různých chemikálií a látek na živém organismu. Jestli někdo někdy řekl, že se člověk chová jako zvíře, měl se nejdříve zamyslet nad těmito slovy. Opravdu se chová člověk jako zvíře? Je až neuvěřitelné, že lidé dokážou tak necitelně zacházet se zvířaty, jenom proto, aby si mohli zkrášlit svůj život. Proč si někdo myslí, že právo na život má pouze člověk, a ne nějaké zvířátko? Testovaná zvířata neuvěřitelně trpí, mnoho z nich umírá již při pokusech, a ti co pokus přežijí, jsou stejně utraceni hned poté, protože jedno zvíře se smí použít pouze jednou, aby výsledky testů nebyly zkreslené. I když v naší vyspělé civilizaci existuje mnoho jiných způsobů, jak zkoumat reakce chemikálií, např. je možné vyrobit umělou kůži, nebo umělé buňky jiných lidských orgánů, přesto jsou firmy, které praktikují dosti nemorální postupy. Pravděpodobně si neuvědomují, co to obnáší být pokusným objektem. Měli by si to jednou zkusit, aby věděli, a hlavně cítili, jak to bolí, a jak musí zvířata trpět při těchto pokusech. Pochopitelné je, že kdyby měli tyto látky testovat na lidech, byť dobrovolnících, daleko by se nedostali, lidé by se nenechali dobrovolně zabít. Ale ty zvířata to taky nedělají dobrovolně, každý chce žít, ať je to člověk nebo jiný tvor, tak proč jim nedávají šanci?
Zvířata trpí už jenom díky lidským zásahům do životního prostředí, a mají trpět ještě jako pokusní králíci? Všimněte si, že se dost často používá výraz "pokusný králík", je to jasná ukázka toho, co se děje v laboratořích některých kosmetických, nebo zdravotnických firem. Pokusy na králících jsou tak časté, že se pro ně vžilo jisté označení, které se používá i v jiných situacích, které s testováním na zvířatech nemají absolutně nic společného.
Některé firmy se mohou ohánět tím, že zvířat jako jsou hlodavci je na světě mnoho, ale je tomu tak doopravdy? V potravinovém řetězci mají své místo, mají své přirozené nepřátele, kterým jsou potravou, ale jestli je člověk bude takto hubit, bude jich čím dál tím méně, protože "predátorů" bude mnohem více, než matka příroda zařídila pro rovnováhu života na zemi.
Poslanci se ohánějí pro změnu tím, že zákaz testování na zvířatech by v jejich zemi značně podkopal jejich, už tak křehkou, ekonomiku. Raději nechají nebohá zvířata na pospas necitelným lidem, s kamenným srdcem. Ale byli by ochotni poslat svého domácího mazlíčka na takové mučení? Pravděpodobně ne, tak proč povolují tyto pokusy? Pochopitelně jsou tací, kteří to rázně zakazují, a těm bych chtěla z celého srdce poděkovat, ale pokusy na zvířatech stále pokračují a proti tomu by se mělo stavět více lidí.
Dalším argumentem proč testovat na zvířatech je to, že se takto nejlépe vyzkoušejí vakcíny a léky proti různým chorobám a nemocem. Zde není ovšem jisté, že tyto látky, které se kladně projeví u zvířat, se budou kladně projevovat i u lidí. Vždy může nastat změna nebo mutace, a to jak léku, tak viru. Za nemoci, které straší lidi na celém světe, si může lidstvo z části samo. Díky škodlivinám, kterými je zamořena téměř celá Země ať je to v jakékoliv míře, mutují i doposud neškodné bakterie a viry do podob, proti kterým se lidstvo neumí bránit. Je až žalostné v jakém stavu je naše planeta, ať je to po morální nebo ekologické stránce, přitom lidé z dávných dob se po několik milionů let obešli bez všech vymožeností, které jsou dnes v podstatě nutností.
Jsem velice ráda, že v České republice je testování na zvířatech zakázáno, určitě by to mělo udělat více zemí, vlastně celý svět, a to hlavně pro klid v duších nejenom zvířecích ale i lidských.

Příklady Týrání

3. září 2011 v 18:08 | ANy |  Zvířata
Masakrování tuleňů v Kanadě

Kanadská vláda tvrdí, že tulení populace ohrožuje rybářský průmysl, proto má v plánu vybít skoro 4 miliony tuleňů od roku 2009 - 2012. Praktiky, jakými jsou zvířata usmrcována, zde raději nebudu kvůli dětským čtenářům uvádět a ze stejného důvodu jsem upustila i od umístění fotografií z těchto jatek, kde matky očichávají pozůstatky svých stažených mláďat.

Cituji autora článku Mika Hackmana - "Když jsem viděl fotografie, cítil jsem najednou bezradnost nejen nad významem slova civilizace, ale i člověk."

Některé státy však nezůstávají "pozadu" - kolem 22500 mrtvých tuleňů bylo nalezeno u dánských břehů v roce 2002, další tisíce pak na švédském a norském pobřeží. V roce 1988 uhynula skoro polovina populace tuleňů u dánských, německých a švédských břehů. A člověk místo, aby chránil tyto mizející tvory, je střílí pro svou zábavu. Dokonce oficiálně, jak to vyhlásila norská vláda v říjnu 2004 slovy jakéhosi ministra rybolovu Sveina Ludvigsena: "Nejde o zintenzívnění lovu tuleňů nebo o vyhubení tohoto živočišného druhu. Chceme jen otevřít tuto praxi cizincům..." Myslím, že k tomu už není opravdu co dodat...

Zabíjení slonů

Uvedu opět jeden příklad... V Tanzanii je malý národní park. Když bylo období sucha, neměli sloni dostatek potravy a napadali přilehlé zemědělské plochy. Farmáři se bránili a sloni mimo národní park se stávali lovnou zvěří - mnohdy je však lákala hlavně slonovina, za kterou dostali mnoho peněz.

Ano, v tomto případě byli farmáři částečně v právu, jelikož sloni vnikli na jejich pozemky. V drtivé většině případů však zabíjí pytláci slony přímo v národních parcích, kde nechávají ležet mrtvá těla s odřezanými kly.

Velryby

Za pouhých osmdesát let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb! Nízká rozmnožovací schopnost těchto zvířat (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 10 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření. V roce 2004 se Česká republika připojila vstupem do IWC (Mezinárodní velrybářská komise) k zemím, které se aktivně podílí na ochraně vážně ohrožených kytovců.

Goethe řekl: "Lov je vždy jednou formou války" a já si kladu otázku, proč mají stále lidé potřebu "bojovat"? Když už nemají možnost vést válku mezi sebou, tak alespoň střílejí do bezbranných zvířat. Chápu, že myslivec někdy musí zasáhnout zbraní do chodu přírody, kterou již lidé ovlivnili natolik, že je třeba čas od času redukovat stav přemnožené zvěře. Myslivec se ale snaží mířit přesně, aby zvíře co nejméně trpělo a navíc nikdy nezabije více zvířat, než je nezbytně nutné. Nikdy však nepochopím zvrácené smýšlení lidí, kteří loví pro zábavu a následkem jejich amatérských hrátek často zvířata dlouho umírají v bolestech.

Ostatní divoce žijící zvířata

Mezi vybíjená a týraná zvířata bohužel nepatří pouze tuleni, sloni a velryby. Tento problém se týká i tygrů, orangutanů a mnoha dalších zvířat. Často k postupnému hubení živočišných druhů přispívá i vypalování deštných pralesů, což považuji za velký zločin lidstva. Tropické deštné lesy dříve pokrývaly rozsáhlé oblasti kolem rovníku, nejvíce kolem Amazonie v rovníkové Americe, kolem řeky Konga v Africe a v jihovýchodní Asii. Rychle ubývají a s nimi i nesčetné množství rostlin a živočichů, kteří zde žijí často nepoznány naší vědou. Lesů ubývá z mnoha různých důvodů, nejvíce kvůli těžbě dřeva či surovin a tlakem venkovských obyvatel v rozvojových zemích.Někteří movití lidé (zpěvák Sting) si kupují kousky pralesa, aby alespoň trochu napomohli jejich záchraně.

Na týrání divoce žijících zvířat mají rovněž velký podíl pašeráci, kteří převážejí přes hranice zvířata namačkaná v plastikových lahvích apod. Během cesty tak dochází k vysokému úhynu pašovaných zvířat.

Pokusy na zvířatech

Toto by také bylo téma na celý jeden článek. Všichni jistě více, že mnoho kosmetických či farmaceutických firem používá k testování svých výrobků zvířata. U farmaceutických firem by se to dalo ještě pochopit, protože pak může vyrobený lék zachránit statisíce lidských či zvířecích životů, ale testování kosmetiky na zvířatech mi připadá kruté a hlavně zbytečné. Stejně tak jako odmítám nosení kožešin, odmítám i používání kosmetiky testované na zvířatech. Představa, jaké utrpení musí zvířata podstupovat, když jim při výrobě nového kosmetického produktu vznikají různé exemy a alergické reakce, je hrozná.

I u nás má týrání zvířat mnoho podob

Domácí mazlíčci

Vrátím se ale k nám do Evropy...a do České republiky. Úměrně se vzrůstajícím počtem zvířecích mazlíčků v domácnostech bohužel roste i počet týraných zvířat. Lidé si například často pořídí zvířátko ve zverimexu, o jehož chovu si předem nic nezjistí a poté se diví, že jim zvíře předčasně zahynulo. Obzvlášťě v posledních letech se v obchodech se zvířaty stále častěji setkáváme s exotickými druhy zvířat, které potřebují speciální péči a nestačí se jen narychlo před koupí pozeptat prodávajícího, jakže se vlastně máme o zvíře starat. Zvířata pak trpí v malých klecích, viváriích či akváriích, chybí jim výběh, dostávají nevhodnou stravu a následkem toho dochází k jejich úhynu či váznému poškození zdraví. Myslím si, že každý zodpovědný člověk by si měl o zvířeti ještě před jeho koupí zjistit co nejvíce informací a poté ještě přehodnotit, jestli je ochotný a schopný se o zvíře plnohodnotně starat. Pokud usoudí že ano, tak hurá do toho! Pokud zjistí, že nemá k chovu přiměřené podmínky či čas, měl by zvolit pro něj vhodnější druh zvířete či od koupě zvířete upustit úplně.

Užitková zvířata

Týrání zvířat se svým způsobem týká i mnoha zvířat užitkových. Například o praseti domácím je známo, jak vysoce je inteligentní, přitom každý jistě ví, v jakých podmínkách se většinou tato zvířata chovají. A byli jste se někdy podívat v "továrně na vejce"? Já tam jednou zavítala v rámci školní praxe. Nejdříve mě ohromil obrovský zápach, poté jsem byla v šoku, když mi bylo řečeno, že se slepicím celý den svítí, aby co nejvíce snášely. Slepice se mačkaly po několika kusech v malých klecích se šikmým dnem a krky měly od prostrkování skrze mříže celé holé. Když některá ze slepit zahynula, ležela v kleci mezi živými družkami tak dlouho, dokud si jí někdo nevšiml (běžná záležitost). Je vidět, že i naše společnost má ještě co dohánět. Vždyť i tato zvířata si zaslouží prožít svůj krátký život ve slušných podmínkách. Zlepšení životního prostředí pro tato zvířata by jistě v konečném důsledku znamenalo i zkvalitnění námi konzumovaných potravin živočišného původu.

Zvířecí útulky

V útulku jsem poznala psy, které jejich majitelé nechali přivázané v lese, pobíhající v opuštěné zahradě či je vyhodili z auta u silnice. Setkala jsem se ale i s příběhy, kdy člověk přivázal psa k autu a rozjel se...majitel přibil štěně za uši ke stromu...v popelnici se našlo štěně s přibitými pacičkami k prknu...někdo usekl koťátku nožičky a jeho milující matka si postupně tělíčko i s nožičkami odnesla. I takových hrůz jsou lidé schopni a jejich krutost nezná mezí.

Více o psích útulcích v článku "Psí útulky a ochrana zvířat".

Jak můžeme pomoci?

Není Vám týrání zvířat lhostejné? Pokud máte podezření na týrání zvířete, oznamte to Policii ČR nebo městskému úřadu a ohlaste písemně na nejbližší okresní (městskou) veterinární správu. Potom je dobré ještě celý případ sledovat, aby náhodou Vaše oznámení neskončilo zapomenuté někde v šuplíku. Týrání je třeba podchytit včas, protože spoléhat se na to, že "třeba si toho všimne i někdo jiný a bude jednat za nás", nestačí. Čím dříve se o týrané zvíře začneme zajímat, tím větší je šance na jeho záchranu a zabráníme tak ještě větší újmě na jeho zdraví a psychice.

Na závěr bych chtěla poděkovat Vám všem, kdo jste ochotni pomáhat, dělat tak náš svět hezčím a dokazovat, že "lidství" ještě není jen prázdné slovo.

ZVÍŘATA MAJÍ TAKÉ PRÁVO ABY SE CÍTILY DOBŘE !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

STOP Týrání Zvířat

3. září 2011 v 18:06 | ANy |  Zvířata
Co je dle zákona považováno za týrání zvířete?

- používání podnětů, předmětů nebo zvířeti bolest vyvolávajících pomůcek
- vyvolávání bezdůvodně nepřiměřeného působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
- zacházení se zvířetem, přepravování jej či pohánění způsobem, který u něj vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení, poškození zdraví nebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání
Týrání zvířat je celosvětový problém

Obzvláště lidé žijící v chudých zemích mají často zcela jiný pohled na zvířata než lidé v zemích vyspělejších a ekonomicky stabilnějších. Sama si kladu otázku, zda hlavní příčina je v bídě, malé osvětě, nevzdělanosti či nízké morálce. Například je známo, že v Číně a Korei lidé běžně konzumují psí maso. Lidé, kteří nemají kladný vztah ke psům, si možná řeknou "maso jako maso". Psi jsou zde však chováni v hrozných podmínkách a před smrtí jsou týráni, protože tyto národy věří, že se tak maso stává chutnějším. Když pominu nelidské chování, tak tato skutečnost je krutá už vzhledem k obrovské domestikaci psů, kteří jsou od přírody "naprogramování" k spolužití s lidmi a bytí jim přáteli.

Existují ale i země, které jsou sice ekonomicky stabilní a vzdělanost lidí poměrně vysoká, ale lásku ke zvířatům zakazuje buď víra, nebo v jiných zemích dochází k týrání zvířat kvůli lhostejnosti a nedisciplinovanosti lidí a to především lidí ve vládě (vybíjení tuleňů v Kanadě). Například Islám povoluje chování psů pouze za účelem lovu a hlídání majetku (chov psa jako domácího mazlíčka tato víra zakazuje). V místním "petshopu" (obchodu se zvířaty) jsem udiveně pozorovala, jak si arab myje ruce v prachu. Později jsem se dozvěděla, že se dotkl psa a proto musel 7x za sebou vykonat tuto "očistu". I arabové si ale svoji víru v tomto směru zřejmě vykládají různými způsoby, protože jiný muslim mi vysvětloval, že ruce se myjí v prachu pouze po uklizení psího výkalu. V každém případě by však byl každý milovník zvířat po návštěvě zdejších "petshopů" v šoku...psi a kočky různého stáří a ras se tlačili v malých klecích, kde stáli na roštech. Kromě psů a koček zde byli ke koupi i různé druhy opic, které v Čechách vidíme jen v ZOO, malí krokodýlci, vzácné želvy a papoušci a jiná zvířata, která jsou v Evropě chráněna CITES.